Publikace a zmínky o pravidlech romského pravopisu v letech 2008-2022

Pravidlá rómskeho pravopisu (s pravopisným a gramatickým slovníkom)

(Milena Hübschmannová – Jan Červenka – Anna Koptová – Eva Gašparová – Gejza Adam – Irena Adamová – Erika Adamová – Viliam Zeman – Viera Šándorová – Ingrid Lukáčová – Ján Hero – Magdaléna Kokyová. Štátny pedagogický ústav, Bratislava. Vročeno 2006, slavnostní uvedení 2008)

První komplexní knižní publikace pravidel pravopisu severocentrální romštiny, strukturovaná jako pravidla pravopisu jiných jazyků. Má 213 stran (i když od strany 103 jde už jen o slovník, a nesmíme zapomenout, že větší část předchozího textu tvoří logicky popis romské mluvnice.)

Příručka měla velkou zásluhu na akreditaci romštiny jako vyučovacího oboru ve Slovenské republice.

Její celková charakteristika by přesáhla rozsah této stránky, ostatně jednotlivé aspekty pravopisu jsou přibližovány níže na hlavní stránce pod jednotlivými pravopisnými principy - včetně jejich podoby právě ve zmiňované publikaci.

Dějiny překladu z romštiny do češtiny a z češtiny do romštiny

(Zbyněk Andrš, 2011, výstup z Projektu Prethodžipen – překlad: analýza potřeb v oblasti překladu a tlumočení mezi romštinou a češtinou, dostupné zde)

Text má ambici zmapovat romské písemnictví od počátku do doby vzniku textu. Pravopis není hlavním námětem, ale je zmiňován. Autor přináší některé přínosné myšlenky (jako že se skutečnost standardizace neodrazila ve vědomí většiny Romů, protože se o ní nedozvěděli), ale i omyly (jako například že v původním návrhu pravopisu bylo zapisování samohláskové délky: ve skutečnosti se přechodně označoval čárkou nad samohláskou přízvuk).

Romské časopisectví na území České republiky v kontextu etnoemancipačního hnutí Romů (počátky a vývoj vybraných periodik let 1969–1996)

(Diplomová práce Radky Steklé na oboru romistika, 2012. Dostupné zde)

Práce přináší jen několik zmínek o pravopisu, ale jedna z nich je třeba v citaci z rozhovoru s básníkem Emilem Cinou.

Standardizace romštiny na území bývalého Československa

(Jan Červenka, 2014, v Acta universitatis Carolinae – Philologica 3 /Slavica Pragensia, XLII. str. 55-70. Dostupné zde)

Autor přibližuje dějiny standardizace romštiny v České republice na Slovensku, které z hlediska romštiny a její standardizace do určité míry stále tvoří jednotné území. Všímá si rozdílů mezi standardizací romského jazyka a romského pravopisu. Samotný pojem standardizace ukazuje v několika významech, a v jejich rámci se pak ptá, v jaké míře jsou romština a její pravopis na zmíněném území standardizované. Některá tvrzení z článku byla později přehodnocena či zpřesněna na základě dalšího výzkumu.

Výklad romského pravopisu

(Stránky, které právě čtete. Výklad vytvořil Jan Červenka v roce 2016, rozšířoval a zdokonaloval ho postupně v letech 2017, 2021, 2023 a 2025.)

Prvky cizích pravopisů v pravopisu severocentrální romštiny – proměny v teorii a ediční praxi od počátku systematického pravopisu do přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století

(Jan Červenka v Romano džaniben XXIV: 2/2017, str. 71-98. Dostupné zde)

Studie sleduje vývoj jednoho z pravopisných principů severocentrální romštiny na českém území: zápisu přepnutí kódu využívajícího pravopisný systém zdrojového jazyka (později nazvaného "etymologický princip"). Omezuje se na období do dvou textů připravovaných v době tzv. přestavby a publikovaných brzy po změně režimu.

Autor dospívá k následující periodizaci: Sledovaný princip je poprvé deklarován až v roce 1991, ale je přítomen už při vzniku pravopisu. V období Svazu Cikánů – Romů (1970-1973) se prudce rozvíjí romská publicistika, což s sebou přináší i vyšší výskyt přepínání kódu. V období nuceného útlumu romského etnoemancipačního hnutí (1974-1989) mizí z psané romštiny společenská tematika, ale právě díky tomu má tištěná romština puristickou podobu, ačkoli doba nepřeje romskému nacionalismu. Přepínání kódu se vrací spolu se společenskou tematikou až v posledním období komunistického režimu v textech publikovaných po pádu komunismu.

Prvky cizích pravopisů v pravopisu severocentrální romštiny – proměny zápisu přepínání kódu v teorii a ediční praxi v letech 1991–1996

(Jan Červenka v Bulletinu Muzea romské kultury 30/2021, str. 28-53. Dostupné zde)

Studie opět sleduje vývoj tzv. etymologického principu. Mapuje různé skupiny textů publikovaných (či napsaných) v období od pádu komunistického režimu do roku 1996, s ohledem na odlišné strategie zacházení s jazykovým kontaktem. Studie také přináší argumenty podporující tezi, že romština je jazykovým kontaktem ovlivněna více než čeština nebo slovenština.

Vznik „jazykové subkomise“ Svazu Cikánů-Romů (1969–1973) pro standardizaci romštiny

(Milada Závodská v Romano džaniben XXVIII: 2021/2, str.123–154. Dostupné zde)

Obsahuje i faksimile textu Mileny Hübschmannové Jak psát romštinu z roku 1972.

Autorka ve svém textu podává zprávu o historických dokladech existence tzv. „jazykové subkomise“ při Svazu Cikánů-Romů – pracovního lingvistického týmu, který se v ČSR poprvé systematicky zabýval problematikou zápisu mluvené romštiny. Závodská připomíná roli zakladatelky české romistiky Mileny Hübschmannové v procesu standardizace romského jazyka, ale i rodilých mluvčích v tomto procesu, a to zejména Antonína Daniela) a Andreje Pešty, kteří sami řadu let před vznikem Svazu Cikánů-Romů svým rodným jazykem z vlastní potřeby své texty zapisovali, ale i Bartoloměje Daniela a dalších, kteří se v redakci časopisu Románo ľil různou měrou uplatňovali nebo do periodika svými texty přispívali.

Kam teď?

Na hlavní stránku celé prezentace pravopisu: Ta by vám měla zůstat otevřená v jiném okně, ale pro jistotu je to tudy.

Nechcete –li se vracet na hlavní stránku, ani vybírat další článek z nabídky nahoře na liště, můžete pokračovat k textům z dalšího období (od roku 2023) přímo tudy.