Publikace a zmínky o pravidlech romského pravopisu v letech 1970-1989

Románo ľil

Principy pravopisu jsou poprvé vyloženy v příloze časopisu Románo ľil, autorkou textu je zjevně Milena Hübschmannová. Je to v jazykové příloze v ročníku 1971, stránka je označena „-/3.“ Pravidla mimochodem nejsou prezentována jako vyhlášení rozhodnutí o pravidlech, nýbrž následujícími slovy: „protože romštinu teprve začínáme psát, stanovujeme si pravopis sami.“ Jediné dva principy, na nichž je pravopis založen, jsou vysvětleny následovně

„1. Co největší shoda napsaného slova se slovem vysloveným

2. využití vhodných pravidel známých Romům z češtiny a slovenštiny“

Morfologický princip je pak řešen na s. 4 jako „znělé /neznělé hlásky“.

Když však pohlédneme na podobu používaného pravopisu, už ve druhém čísle ročníku 1970 je vpodstatě hotov.

Je sice pravda, že pravidla se během sledované doby dále mírně vyvíjejí. Podařilo se mi však zaznamenat změnu pouze v otázce zápisu dlouhých či přízvučných samohlásek (o těch tedy skutečně mohla jazykovědná komise Svazu Cikánů – Romů dlouhodoběji diskutovat). Další změna, kterou lze vysledovat, totiž vynechání apostrofů ve stažených spojeních předložka + člen, je ovšem prokazatelně pozdějšího původu – apostrofy se v těchto spojeních ne vždy důsledně píší až do roku 1973, a jako pozdější změnu až po sestavení pravidel je přiznává i Hübschmannová se Šebkovou v roce 2003.

Jak psát romštinu

(Milena Hübschmannová, Svaz Cikánů-Romů, cyklostyl, 1972. Článek Milady Závodské mj. o tomto textu je v Romano džaniben XXVIII: 2021/2 na str.123–154. Je dostupný zde a obsahuje i kopletní faksimile tohoto materiálu.)

Interní text Svazu Cikánů - Romů, artikulující dosavadní zásady pravopisu severocentrální romštiny, a to daleko podrobněji, než výšezmíněný popis v Románo ľilu. Text byl namnožen pro jednání (a případnou oponenturu) jazykové subkomise SCR, a je zajímavé, že neobsahuje snad žádné významné prvky, které by se lišily od romského pravopisu používaného už ve zmíněném druhém čísle RĽ z roku 1970, vysvětlovaného v jazykové příloze v roce 1971, a vlastně ani od pravopisu používaného dodnes. S textem pracovala například diplomová práce Jana Červenky o romském pravopise v roce 1996, pak byl delší dobu nedostupný (jako takový je uveden v některých textech, na které tu odkazujeme), až v roce 2021 publikovala Milada Závodská cenné archivní údaje o okolnostech vzniku komise, i samotný materiál.

Základy romštiny

(Milena Hübschmannová, 1974)

Tato publikace má výslovnost a pravopis řešen v malém rozsahu v rámci metodické poznámky (stránky 3 a 4). Pravopisné principy se tu vůbec nevyjmenovávají, a nejsou dokonce ani charakterizovány (chybí dokonce i výklad morfologického principu!)

Cikánština

(Milena Hübschmannová, 1976)

V této publikaci autorka problematiku opět zmiňuje v pasážích o výslovnosti a pravopisu (str. 2-4).

Bilingualism among the Slovak Rom

(Milena Hübschmannová, článek ve vědeckém časopise International Journal of the Sociology of Language, ročník 19 /1979/, str.33-49)

Text je překvapující hlavně tím, že celé období stanovení pravopisu a rozvoje psané romštiny nepřímo popírá. Po násilném zrušení SCR by v normalizační době bylo zřejmě politicky naprosto netaktické, navíc v zahraničním - západním časopise, tuto tematiku rozebírat. Ostatně žádná z publikací následujících po zrušení SCR až do roku 1990 ani pravopis takto necharakterizuje!

Článek však výborně píše o současnosti a soustřeďuje se tentokrát více na běžné Romy a jejich jazykovou situaci, píše také o neexistenci platformy pro psanou romštinu.

Kam teď?

Na hlavní stránku celé prezentace pravopisu: Ta by vám měla zůstat otevřená v jiném okně, ale pro jistotu je to tudy.

Nechcete –li se vracet na hlavní stránku, ani vybírat další článek z nabídky nahoře na liště, můžete pokračovat k textům z dalšího období (1990-1995) přímo tudy.