Etymologický princip - příklady

U tohoto pravopisného principu je třeba opravdu zdůraznit, že jde na první místě o to, nakolik do právě psaného romského textu připouštím prvky ostatních jazyků. Když se podíváme do historie psané romštiny (kterou ostatně přinášíme i na těchto našich stránkách), je vidět, že se vždy v dobách, kdy se mohli Romové svobodně vyjadřovat, romština neobešla bez přepínání do češtiny nebo slovenštiny. Ne snad že by romština nedokázala některé významy vyjádřit, ale problematika soužití s většinovou společností (ať už pozitivní nebo negativní) vždy vyžaduje citace z majoritních jazyků.

Pravidla z roku 2008 formulují pravidlo pouze pro vlastní jména – a jsou skutečně dodržována tam, kde není třeba „přeskoků“ s citací majoritních jazyků, například ve školství. Pravidla pravopisu v poslední oficiální podobě uvádějí následující příklady:

„Etymologický princíp sa však neuplatňuje ani pri písaní slov cudzieho pôvodu, ktoré v pravopise rómčiny zachovávajú svoju pôvodnú podobu. Etymologický princíp sa zachováva len pri vlastných menách osôb, štátov, miest, zemepisných názvov pohorí, riek, jazier, morí, oceánov a aj pri písaní cudzích písmen, ktoré v rómčine nie sú, napr. Xénia, Alexandria, Kalifornia, Babylon, Byzancia, Washington, Manchester, Zürich.“

A na jiném místě pravidla rozvádějí:

„Pôvodný zápis sa zachováva:

a)   v osobných menách, t. j. v rodných (krstných) menách a rodinných menách (priezviskách), napr. Johann Wolfgang Goethe, Wolfgang Amadeus Mozart, Ludwig van Beethoven, George Washington, Thomas Jefferson, William Shakespeare, John Locke, Giovanni Boccaccio, Leonardo da Vinci, Gaetano Donizetti, Giuseppe Verdi, Gaius Iulius Caesar, Ion Luca Caragiale, Liviu Rebreanu, Kálmán Mikszáth, Zsigmond Móricz, Juliusz Slowacki, Jerzy Kurylowicz, Tadeusz Milewski, Henryk Sienkiewicz;

b) v hudobných termínoch a v termínoch z oblasti populárnej hudby, napr. capriccio, allegro, arpeggio, country music;

c) v slovách, ktoré sú čiastočne alebo úplne nesklonné, napr. menu, vivace, kanoe, jury;

 d) v rodných (krstných menách), priezviskách s tzv. i-ovými dvojhláskami -ia, -ie, napr. Mária, Terézia, Hviezdoslav;

e) v cudzích vlastných menách s x, napr. Xénia, Alexander, Alexandria a i.;

f) v menách mytologických bytostí, napr. Herkules, Poseidón, Dionýzos, Iliada, Odysea a i.“

Jsou ovšem i případy, kdy potřebujeme do majoritního jazyky přepnout – už třeba když citujeme cizí výroky:

Není pak zcela vhodné psát Amen na sam špinavi Cikaňi sar pal amende phenen. Určitě je lepší českou část napsat českým pravopisem: Amen na sam špinaví Cikáni sar pal amende phenen.

Rovněž jsou případy, kdy chceme napsat například

Akana kerav buťi sar „poradce krajského hejtmana pro národnostní menšiny.“ Název funkce je celý v češtině a hodí se k němu český pravopis. Samozřejmě tím se nevylučuje, že jako pisatel mohu překládat název funkce do romštin a psát pak romským pravopisem. Míra a způsob poromštění je věcí diskuse (někdo by třeba napsal dav goďi le krajskone hejtmanoske pal o nacionalna minoriti) a tolik už nesouvisí s pravopisem.

Dalším příkladem je Paš o komuňisti chudňom titulos „zasloužilý pracovník“ (nepůsobilo by dobře, kdybych psal český titul romským pravopisem: zasloužili pracovňik).

Další příklad: Kerlas andre Agentura pro sociální začleňování.

Úplně jasné je pak přepínání do cizího pravopisu tam, kde cituji přímou řeč v cizím jazyce:

„Vy jste dobrý člověk, pane Červeňák,“ phenenas mange o diline gadže, „ne jako ti druzí“.

Poznámka: Asi jste si všimli, že doporučujeme přepínání do jiného jazyka a tedy i pravopisu označovat typem písma. Tím se vhodně oba jazyky oddělí a čtený text se zpřehlední. Čili nejlépe ve standardním písmu kurziva a naopak:

Buď

„Vy jste dobrý člověk, pane Červeňák,“ phenenas mange o diline gadže, „ne jako ti druzí.“

Nebo

„Vy jste dobrý člověk, pane Červeňák,“ phenenas mange o diline gadže, „ne jako ti druzí.“

Kam teď? Návraty a zkratky z tohoto místa:

Na rozsáhlejší popularizační výklad tohoto pravopisného principu tudy.

Na „superstručný“ výklad tohoto pravopisného principu tudy.

Na nejasná a otevřená místa v tomto pravopisném principu tudy.

Na hlavní stránku celé prezentace pravopisu: Ta by vám měla zůstat otevřená v jiném okně, ale pro jistotu je to tudy.